Toto je starý web ČSZIVI. Aktuální informace najdete na novém webu na adrese www.medinfo.cz.
Mapa Kontakt Přihlášení Aktuality
ČSZIVI

Podzimní pracovní den
Nové poznatky v oblasti vědeckých informací a zpracování vědeckých lékařských zdrojů

Datum:12. listopadu 2003
Místo:Lékařský dům, Praha
Pořadatel:České společnosti zdravotnické informatiky a vědeckých informací ČLS JEP
Typ akce:kurz

Cílová skupina: lékaři a postgraduální studenti se zaměřením na klinický výzkum, pracovníci středisek vědeckých lékařských informací

Hodnocení: kurz bude zakončen písemným, fakultativním testem znalostí s udělením certifikátu. Pro postgraduální studium budou ve vybraných oborových komisích započteny kredity.

Zaměření a cíl: vysvětlení moderních postupů k vyhledávání informačních zdrojů a prezentace konkrétních ověřených a dostupných aplikací a jejich využití se zaměřením na klinický výzkum

Textové výstupy: autoři připraví dle pokynů programového výboru rukopisy svých sdělení ve formě původního článku, tj. včetně tabulek, grafů a použité literatury a tyto soubory budou pak přístupny jako konferenční proceedings na www ČSZIVI. Podle možností budou tyto texty, event. ve zkrácené formě, k dispozici již účastníkům kurzu v tištěné podobě (viz také další bod prezentace a .ppt soubory).

Přihlášky: milan.spala@lf1.cuni.cz

Program

Dopolední program     9:00-12:00 hod

  1. Publikační výstupy jako míra vědecko-výzkumné produkce. Bibliometrická objektivita nebo subjektivní hra statistických vzorců?
    Milan ŠPÁLA, Alena MALEČKOVÁ, Vladimír TESAŘ (1. LF UK, Praha)

    Zkušenosti 1. lékařské fakulty UK s devítiletým standardizovaným sběrem bibliografických dat pracovníků fakulty. Skórovací hodnocení publikací s ohledem na jejich počet, typ, impakt faktor časopisů, v nichž bylo publikován a citační ohlasy autorů. Lze měřit skutečný dopad evropských lékařských publikací v americkém systému SCI resp. WoS? Vědní politika, bibliometrie, scientometrie – co to přináší české medicíně.

  2. Má česká lékařská literatura nárok na sledování svých citačních ohlasů? Od Index Medicus k Bibliographia Medica Čechoslovaca - Od SCI k Českému citačnímu rejstříku lékařských časopisů.
    Marie VOTÍPKOVÁ, Jana HERCOVÁ (Národní lékařská knihovna, Praha)

    Dvouleté zkušeností s vytvářením plněhodnotného analoga Science Citation Index pro vybrané české lékařské časopisy. Uživatelské možnosti. První české impakt faktory. Význam nejen pro sledování publikační aktivity, ale i vydavatelsko-editorské politiky na scéně českých biologicko-lékařských časopisů. Hodnocení vědecké činnosti i podle citačních ohlasů v českých časopisech.

  3. Výzkum a věda jako podklad pro praktickou činnost aneb jak rychle nalézt ověřené zdroje specializované na klinickou praxi.
    Jitka FEBEROVÁ, Aleš JANDA, Pavel KASAL (2. LF UK, Praha)

    O jaký typ publikací se lze nejspíše opřít při rozhodování o klinických otázkách, principy EBM (Evidence Based Medicine – medicína založená na důkazech) přístupu, metaanalýza.

  4. Přístup k důkazům pro diagnostiku, léčbu a prevenci nemocí a jejich vyhledávání. Spolupráce knihovníka s lékařem.
    Eva LESENKOVÁ, Adéla Jarolímková, Helena Bouzková (OVI, IPVZ, Praha, - IKEM, Praha)

    V procesu péče o zdraví , zahrnující také oblast prevence, je užívána a více se prosazuje metoda medicíny důkazů. Ke kompetencím řešení problémů prevence nemocí a léčebné péče touto metodou náleží také schopnost účinně a efektivně vyhledat informační zdroje a kriticky nalezené důkazy zhodnotit. Příspěvek vymezuje oblasti spolupráce lékařských knihovníků a zdravotnických pracovníků s návrhem metodiky pro filtrování kvality vyhledávaných informací.

  5. Jak číst článek? Aby pro vás časopisy nebyly džunglí a články informačním chaosem.
    Milan ŠPÁLA, (Ústav vědeckých informací, 1. LF UK, Praha)

    Tři základní důvody proč se čtou odborné časopisy. Jak poznat vhodný časopis a jak si vybrat vhodný článek. Typy publikací a o čem pojednávají. Nejdříve se učit články číst, až potom psát. A konečně postupná cesta od čtení článků až k medicíně založené na důkazech (EBM). Formulace otázek a využívání matematických odhadů.

  6. Kam ukládat vše co vyhledáte a pročtete, abyste to pak mohli snadno použít při psaní svých článků. Už máte svou osobní bibliografickou databázi? O tzv. pořadačích referencí.
    Libor STRAKA, Jan MACH et al. (Ders s.r.o., Hradec Králové)

    OBD PRO a jeho využití v průběhu výzkumné práce od návrhu projektu až po závěrečnou zprávu pro RIV.

Odpolední program     13:30-16:30 hod

  1. Český Internet ve službách českých lékařů
    Václava SMITKOVÁ (FN, Plzeň)

    Přehled vybraných odborných medicínských zdrojů na českém Internetu. Příklady specializovaných internetových služeb pro lékaře. Ukázky webových aplikací šitých na míru potřebám českého zdravotnictví.

  2. Jak vybírat na internetu důvěryhodné informace. Náhodná výhra nebo zasloužená odměna informačně vzdělanému lékaři-uživateli?
    Pavel KASAL, Theodor ADLA, (Ústav lékařské informatiky, 2. LF UK, Praha)

    Informace dostupné na internetu konkurují tištěným informacím snadností své dostupnosti, ale nemají ve všech případech jejich vědecko-výzkumnou argumentační hodnotu. Z tohoto hlediska mají značný význam postupy pro hodnocení kvality internetových zdrojů.

  3. České informační zdroje pro humánní lékařství a zdravotnictví a Internetu.
    Kateřina Štěchovská (Národní lékařská knihovna, Praha)

    NLK v roce 2003 pracuje na projektu zpracovávání internetových prezentací z oblasti medicíny v českém jazyce. Hlavní důraz je kladen na fulltextové verze monografické povahy. Záznamy jsou součástí databáze Katalog knih a časopisů NLK. Tím vzniká propojování publikační činnosti autorů na různých typech médií. Zároveň je v NLK vytvářena speciální prezentace formou výpisů z databáze na adrese: http://www.nlk.cz/czech/odkazy/medzdrcr.html. Podchycováním tématických portálů je vytvářena kolekce informačních zdrojů pro pacientskou veřejnost průkazem.

  4. Plnotextové časopisy z Národní lékařské knihovny v Praze až na stůl uživatelům. Program „Ultra Access“-
    Radka ŘÍMANOVÁ (Národní lékařská knihovna, Praha)

    Vstupy do elektronických verzí periodik odebíraných NLK přímo z počítačů čtenářů s platným čtenářským průkazem.

  5. Výuka medicíny a internetové zdroje.
    Jan NAIDR (Ústav lékařských informací, 2. LF UK, Praha)

    Lékař se jak v období studia tak i během své odborné praxe nevyhne trvalému doplňování poznatků. K tomu slouží kromě klasických pramenů informací i elektronické informační zdroje. Ne všechny zdroje se však hodí pro všechny fáze výuky. Některé jsou vhodné pro studenty medicíny a jiné spíše pro postgraduální studium. S rozvojem internetu se zdá jakoby toto médium dokázalo vyřešit všechny problémy, poslouží však jen zasvěceným. Ani tituly na CDROM ještě nemají své dny sečteny.